Děda Míla na cestách: února 2017

středa 15. února 2017

Tunely pod Západní zdí, Památník holokaustu 🇮🇱 12. 2. 2017

Poslední den pobytu v Jeruzalému jsme využili k navštěvě tunelů pod Západní zdí. Přístup ke zdi doprovázejí přísná bezpečností opatření (průchod bezpečnostím chrámem a nahlédnutí do příručních zavazadel). V expozici pod Západní zdí jsme od sympatické průvodkyně dostali vysvětlení, kde se nacházíme a jakým způsobem byla zeď postavena. Z prostranství před vlastní zdí je viditelná jen menší část z výšky zdi. I zde se stavělo na ruinách předchozích historických objeků, naposledy za šestidenní války v r. 1967, kdy výsatkáři zdemolovali přilehlé arabské domy.

Posledním zastavením dne a také pobytu v Izraeli byla návštěva památníku Yad Veshem Holocaust, dávající přehled o místech, kde před 2. světovou válkou všude žili Židé a mimořádně emotivní přehled na událostech, které následovaly.

Před ranní cestou domů jsme si nakoupili na tržnici Machane Jehuda, která nabízí širokou možnost nákupů a posezení pro místní i zvědavé cizince, jako jsme my.

Následující den nás čeká jen přesun autobusem na letišti v Tel Avivu a odlet do České republiky.

Západní zeď s kopulí Skalního dómu v muslimské části města

Tunely pod Západní zdí

Asi 20 m dlouhý kamenný blok v základech Západní zdi

Trhovci čekají na školáky se svými pamlsky

Architektonicky zajímavý památník holokaustu

Přímo v památníku se fotografovat z pochopitelných důvodů nesmí

Památník je v lesoparku s krásným výhledem na město

Davidova hvězda trochu jinak

Úžasná tržnice Machane Jehuda.

Pestrá směsice vůní a chutí nedaleko našeho hostelu.

Izraelské muzeum a Via Doloresa v Jeruzalému 🇮🇱 11. 2. 2017

Šabat pokračuje i v sobotu a tak se pěšky přesouváme do Muzea Izraele. Je to úžasné muzeum (spíše několik moderních budov zasezených do zeleně) nabízejí historické sbírky, tak umění všeho druhu (malby, grafiku, sochy, multimediální prezentace). Každému museu na světě bych přál takový živý zájem veřejnosti, jako tady.

Po návštěvě Olivové hory, kde je úžasný výhled na celé Staré město jsme se vydali Starým městem po Via Dolorosa (Cestě bolesti), po trase které se ubýral Ježís se svým křížem. Jednotlivá zastavejí jsou zřetelně označena a celkem nedlouhá cesta končí v bazicice Božího hrobu. Program je to ale na celé odpoledne, protože všude je i přes svátek šabatu (šábesu) neskutečné množství lidí a je slyšet směsice všech možných jazyků.

Moderní Musea Izraele s budovou Knesetu (Parlamentu) v povzdálí

V museu je krásný model Jeruzaléma z období Druhého chrámu.

Z této strany je před námi Západní zeď.

Pohled od východu

Svatyně knihy se svitky od Mrtvého moře

Jediný důkaz o existenci Piláta Ponského, muže který podle Bible nařídil Kristovo ukřižování

Právě probíhala výstava Goyi

Na nezájem veřejnosti si nestěžují

Kristus ve výtvarném umění

Pohled na Staré město z Olivové hory

Olivová zahrada a kostel, ve kterém se odehrála poslední večeře Páně

Vstup do Starého města Lví bránou

Začátek Cesty bolesti

Staré město plné obchodníků nejrůznějších suvenýrů

Vchod do baziliky Božího těla

Kámen pomazání, kde bylo Ježíšovo tělo před pohřbením omyto

Totéž místo před 2.000 lety (ještě za hradbami města)

V nejvýznamnější křesťanské bazilice funguje asi 16 různých církví

Kaple Božího hrobu, t.č. v rekonstrukci

Masada, Mrtvé moře a šabat v Jeruzalému 🇮🇱 10. 2. 2017

Páteční brzké ráno jsme zahájili výstupem na svítání na nejbližším kopci a poté výletem na velbloudech. K dispozici byla jednomístná nebo dvojmístná verze korábu pouště. Vedle místních jsem byl nejzkušenějším jezdcem, protože jsem si svoji premiéru na velbloudu odbyl před téměř 30 lety (v roce 1988) při služební cestě v Mongolsku.

Po přesunu autobusem nás čekal jeden z opravdových vrcholů pobytu v Izraeli a to pěší výšlap na pevnost Masada ve výšce 60 m. n. m. Drobný problém je v tom, že se tam stoupá z výšky asi -450 m pod hladinou moře, čili přes 500 výškových metrů na trase pouhých1,3 km. K dopravě lze použít také lanovku, ale to bylo odmítnuto. Po dobytí Jeruzaléma Římany v roce 70 n. l. na pevnost uchýlilo asi tisíc Židů, kteří dva roky odolávaly sedminásobné přesile Římanů a nakonec zvolili hromadnou sebevraždu, než by padli do zajetí nepřítele. Proto všichni členové izraelské armády (vojenská služba je tu povinná pro muže i pro dívky) na Masadu přísahají při svém vojenském slibu.

Po společném obědě jsme se byly vykoupat v Mrtvém moři, které má 23x větší obsah soli než bežné moře a tudíž vás nadnáší a nemusíte se zabývat plaváním. Navíc je tu zdarma k dispozici léčivé bahno, což jsme využili.

Po přesunu do Jeruzaléma jsme vyrazili do města. Díky tomu, že po setmění začal šábes, ulice byly skoro liduprázdné, úplně bez aut a veřejné dopravy. Toho jsme využili k rychlé návštěvě Západní zdi a starého města.

Naše karavana jde pouští

Nějaký zamračený bedujín

Čekal nás asi 50 minutový výšlap Hadí stezkou

Hadí stezkou cestou nahoru...

Těsně pod vrcholem končí lanovka

Izraelci jsou na toto místo právem hrdí

Když jsme končili koupání už vycházel měsíc...

Válečné pomalování českého důchodce

Šabat, šalom! Na ulicích nás moc není.

Krámky mají otevřené jen muslimové

U Západní zdi

Celá Západní zeď (nesprávně označovaná jako Zeď nářků)

je jen 70 m dlouhá a je součástí městských hradeb

Muži a ženy mají oddělený prostor pro modlitbu

a panují tu přísná bezpečnostní pravidla

sobota 11. února 2017

Ceasarea 9. 2. 2017 🇮🇱

Další římské vykopávky nás čekaly přímo na břehu Středozemního moře. Stavbu zahájil Herodes Velký v r. 74 před naším letopočtem a stala se hlavním městem římské provinciích Judea. Město dobyli postupně Arabové, poté křižáci, celkem asi čtyřikrát. Roku 1251 Ceasareu dobyl Ludvík IX, ale postupem času město pohltily duny. Po delším přesunu autobusem jsme se ubytovali v poušti na Negav Camel ranči. Výlet na velbloudech jsme z časoových důvodů přesunuli na další ráno a večer strávili u ohně s místním velbloudářem, který nám tvrdil, že už byl 2x v Praze.