pondělí 24. června 2019

Hodně návykové Švýcarsko 🇨🇭 červen 2019


Přiznám se, že více než dokonalé a dobře fungující společnost je mi trochu bližší trochu ležérní a živelná italská nebo francouzská nátura. Přesto se po absolvování tohoto zájezdu do Švýcarska vůbec nedivím některým účastníkům zájezdu, kteří se mi svěřili, že do Švýcarska cestují už po jedenácté. Je tu vše takové jiné a člověk se tomu dokonalému stroji vůbec nebrání, naopak si to užívá.
Kdybychom snad zapomněli, kam jsme přijeli
Díky tuhé zimě a zavřeným horským průsmykům náš program doznal určitých korekcí, kdy jsme čekali na potvrzení, že se přes průsmyky můžeme s autobusem projet. Přesto jsme program naplnili do posledního puntíku. Pobyt jsme zahájili několik stovek metrů od německé hranice v Kostnici na břehu Bodamského jezera, kde jsme se podívali na památky spojené s naším Mistrem Janem Husem na Kostnickém koncilu v roce 1415.
Dům centru města, kde Hus po dobu koncilu bydlel
Velký balvan v městském parku - pomník na Mistra Jana Husa v Kostnici
Poté jsme navštívili pověstné Emmentálské údolí s výrobnou tohoto úžasného tvrdého sýru. Měli jsme možnost vidět jak moderní provozy řízené počítačem, tak klasickou výrobu v měděných kotlích na ohních v tradičních salaších. Nezbytnou součástí programu byla i ochutnávka různě starých ementálských sýrů i nákup těchto produktů pro naše blízké domů. Podobné schéma měla i návštěva tradičního výrobce sušenek a slaného pečiva KAMBLY.
Moderní sýrařský provoz bez lidí

To je ta pochoutka - sýr z Emmenthalského údolí
Následující den byl asi vrcholem celého zájezdu, protože jsme cestovali vláčkem do Zermattu a odtud zubačkou na vyhlídkovou plošinu Gornegrat ve výšce 3.130 metrů. Na cestě nás celý den doprovázel výhled na nejkrásnější alpskou krásku – magický a slavný Matterhorn bez jediného mráčku.
Zubačka z Zermattu nás dovezla až k tomu krasavci

Asi nejfotografovanější hora na světě
Další den jsme navštívili horské centrum SAAS FEE a soustavou lanovek a Alpským metrem jsme vyjeli do výšky 3.500 metrů, kde nás čekala největší umělá ledovcová jeskyně na světě a otočná stylová restaurace, která nám za jednu hodiny nabídla výhled na několik čtyřtisícových vrcholů v Saaském údolí, také ze krásného slunečného počasí.
Metro by ve velehorách nikdo nečekal...

Pohled na několik čtyřtisícových vrcholů
Ledová jeskyně - pohled do jedné z odboček, kam se nedalo jít
Poslední den jsme přes již otevřené průsmyky Oberalp a Furka přijeli k prameništi Předního Rýna a přejeli do Flimsu, kde jsme Grand Canyonem of Switzerland prošli krásným lesoparkem s výhledem na stále mohutnější a mohutnější Rýn.
Pohled do Velkého kaňonu

Horský průsmyk Furka, který byl den před příjezdem na jaro otevřen
Pobyt ve Švýcarsku byl pro mě velkým a hodně příjemným překvapením, kam se asi budu muset brzy vrátit.



Žádné komentáře:

Okomentovat