Na motorce na nejsevernější bod České Republiky 🇨🇿 🛵 (19.7.2023)

V poslední době mě zaujali cestovatelské knihy Martina Úbla, ale zejména jeho projekt Stezka Českem může jít každý. Tam jsem se m.j. dozvěděl, že jsou výrazně vyznačeny nejsevernější, nejjižnější, nejvýchodnější a nejzápadnější body Česka. A protože mám nejsevernější bod jen asi 125 km od domova, rozhodl jsme se prozkoumat Šluknovský výběžek na motorce a kousek trasy si projít.

Vyrazil jsem přes Bělou pod Bezdězem a první povinnou zastávku jsem si udělal ve vyhlášené zmrzlinárně paní Ivany Jablonovské v Mimoni, kam v roce 2018 přesídlila z Hamru u Jezera. 

Jen malý úsek prodejního pultu (spíš pro ilustraci, co se dá vyrobit)

Svoji zmrzlinovou volbu si už bohužel nepamatuji...

Protože denně ve své provozovně na sídlišti nabízí asi 60 druhů zmrzlin, vždycky je těžké si vybrat. Pro ty úplně nerozhodné nabízí svoji specialitu „Nevím kterou“, ale u té mi nehrozí, že bych ji někdy ochutnal. Protože jsme přišel jako první hned po otvírací době, měl jsem dost času se navíc také očima pokochat. Jsem zvědavý, co na to řeknou milovníci zmrzliny – moji vnoučci, až si sem jednou společně zajedeme.

Cesta dál probíhala přes městečka, které sice podle názvu znám, ale nikdy jsem v nich nebyl. Cvikov, Varnsdorf, Rumburk, Šluknov, to byly moje průjezdní body a začátek pěšího putování jsem si udělal v nejsevernější obci republiky s krásným názvem Lobendava, místní část Severní. Zde jsem po zelené turistické značce došel až k hraničnímu přechodu pro pěší do Německa a po žluté pokračoval až k nejsevernějšímu bodu republiky. 

Hraniční přechod pro pěší Severní

Zde mě přivítal krásný kámen označený státním znakem a pěkné odpočinkové místo k posvačení. Bohužel nás, co jsme měli podobný nápad, bylo víc a tak místo u stolu jsem nenašel. 

Nejsevernější místo naší republiky

Dál jsem pokračovat převážně hustým lesem v blízkosti státní hranice. Potom na mě k mému překvapení vykoukla klinika Hochwald, která je na německé straně jen 50 m od státní hranice. Poté se už cesta úsekem Stezky Českem svažovala zpět k mému výchozímu bodu, kde jsem zanechal motorku.

Cestou zpět jsem se zastavil na odpolední kávu v pěkné kavárně s vlastní pražírnou v Rumburku. Největší drama mi přichystala blízká Mladá Boleslav, protože se nově pustili do rekonstrukce mostu a objížďka vedla přes místní část Sahara a Chrást, kde to moc neznám. I tak se mi tento motovýlet líbil.