Z většiny věží jsou od války jen trosky |
Jedna přístupná v trochu lepším stavu |
Detail zdobení, které se provádělo dodatečně do zdiva |
Od roku 1999 na na seznamu kultuurního dědictví UNESCO také město Hoi An. Tvrdí se o něm, že je nejatmosferičtější, nejpříjemnšější místo Vietnamu, zaroveň i dostatečně kosmopolitní a kulinářská Mekka této země. Původně se jednalo o přístav Čamského králoství, ale v 19. století nánosy řeku zanesly a tím pádem i vzdálily moři. Proto byl přístav přenesen do 35 km vzdáleného Da Nangu.
Město Hoi An při ústí řeky, které si ponechalo atmosféru dřívější doby |
Krytý japonský most z konce 16. století |
Večer nábřeží ožívají jak turisty, tak i místními |
Město oživili v 90. letech 20. století turisté, kteří jsou pro město skutečným požehnáním. Např. (na rozdíl od místních) jezdí po městě zásadně jen na kolech, jako to činili před 15 - 20 lety ještě místní. Symbolem města je krytý japonský most z 90. let 16. století. Za návštěvu stojí domy čínských a japonských kupců, výrobny hedvábí či lampiónů, zakázkoví krejčí, švadleny a ševci pracují tak rychle, že si za 24 hodin můžete dojít na oblek, šaty či boty.
Babičky prodávající lampióny pro štěstí |
Město je známé také výrobou hedvábí a lampiónů |
Tohle snad není třeba ani překládat. Mohu jen potvrdit. |
Tady není opravdu radno nikam spěchat...
Žádné komentáře:
Okomentovat